Uživatelské testování v praxi 1. díl
Připravili jsme pro vás sérii tří článku o uživatelském testování. Dozvíte se, co to je, kdy a kde je to vhodné, jak si ho uděláte sami a jaké máte další metody testování vašeho projektu.
Připravili jsme pro vás sérii tří článku o uživatelském testování.
- Co je uživatelské testování a proč ho zvolit
- Jaký je postup uživatelského testování
- Praktická ukázka od našeho klienta
Co je to uživatelské testování?
Uživatelské testování je metoda uživatelského průzkumu, pomocí které objevíte proč, kde a jak se uživatelé ztrácí. Získáte tím kvalitní zpětnou vazbu od uživatelů, kteří jsou z cílové skupiny a na jejichž názoru opravdu záleží a je relevantní.
Co z toho získáte?
Cílem je nenutit uživatele vašeho webu přemýšlet. Zjistíte, zda váš návštěvník dostane veškeré informace jasně, a nic mu nebrání v rozhodovacím a nákupním procesu.
Výstupem uživatelského testování je soupis potřebných změn, které by se měli promítnout:
- do vaší komunikace směrem k zákazníkovi,
- do interních procesů,
- do obsahu webových stránek,
- do grafiky webových stránek.
To si uděláme sami
Možná vás napadne, že přeci stačí když si webové stránky, nebo e-shop proklikáte sami, nebo je pošlete lidem ve vašem okolí, kteří se na webu pohybují. V drtivé většině případů to nestačí. Proč?
Nejste cílová skupina / nemáte cílovou skupinu. I když si to nebudete chtít připustit, jistá skupina lidí uvažuje jinak než jiná. Pokud se ptáte lidí, kteří daný problém zrovna nežijí a neřeší, nedokáží vám kvalitně odpovědět.
Neumíte se správně zeptat. Dobrá otázka, znamená dobrou odpověď. Velmi často se setkáváme s tím, že se lidé ptají stylem “Co si o tom myslíš?”.
Upřímně, nás moc nezajímá co si kdo myslí. Důležité je, abychom zjistili zda dokáže plnit cíle webu a pokud ne, proč. Z toho je výsledkem seznam věcí, které chceme předělat, nikoliv názor stylu líbí / nelíbí.Okolí vám odsouhlasí cokoliv. Neúmyslně, ale podvědomě vám kvalitně zpětnou vazbu nedají. Nechtějí vám ublížit, je to zcela přirozené. Neptejte se proto svých blízkých, raději se jim poté pochlubte až s kvalitním výsledkem a sdílejte radost.
Neumíte oddělit subjektivní pocity. Častá chyba je líbí / nelíbí a snažení se prosadit si svůj osobní názor. Chápu, že to přeci musí vypadat dobře a musíte se s tím jako investor ztotožnit, ale netlačte to za hranu a nechte si poradit od profesionálů.
Máte profesní / autorskou slepotu. Pokud jste v oboru již delší dobu, pravděpodobně máte zajeté věci a jste přesvědčeni o tom, že víte co a jak. Často to tak může být, ale určitě ne na 100%. Je více než vhodné nechat si své názory ověřit a případně vyvrátit.
Pokud jste se na tvorbě internetové prezentace podíleli, jste přesvědčeni o tom, že se to udělalo dobře. Opět je vhodné si své myšlenky ověřit praxí, nic nejde stvořit dokonale na první pokus.
U uživatelského testování je prostě důležitá kvalita a relevantnost uživatelů, nikoliv počet a vaše osobní city k nim.
Kdy je a kdy není vhodné začít testovat?
V ideálním světě byste měli testovat vše a stále. V reálném světe záleží na vašich možnostech, kolik testování si můžete dovolit udělat a v jaké fázi váš projekt je.
Velmi vhodné příležitosti pro testování jsou:
Pokud pracujete na drátových modelech webu (wireframe). Dříve než se pustíte do grafického zpracování, můžete otestovat již wireframe, který lze rychleji a pohodlněji měnit. Až otestovaný a upravený prototyp můžete poslat ke grafickému zpracování.
Pokud pracujete na grafických návrzích. Jasnost a přehlednost grafiky je důležitá.
Před spuštěním projektu do ostrého provozu.
Po spuštění projektu pro nápady na vylepšení a zlepšení konverzního poměru.
Proč zrovna uživatelské testování?
I když je uživatelské testování jenom jedna z mnoha metod, jak získat zpětnou vazbu, má své výhody i nevýhody. Běžně se testování dělí na kvantitativní a kvalitativní.
Rozšířené, nikoliv všechny jsou:
Kvantitativní
- A/B testování, MVT (multi-variantní):
- testujete přímo na webu dvě varianty,
- potřebujete veliký počet uživatelů, aby měl test statistickou významnost,
- výsledky vidíte přímo na plnění jednotlivých cílů,
- můžete porovnávat drobnosti (barevnost) až po kompletní rozložení stránky.
- Heat a click mapy:
- měříte přímo na webu, výsledkem je vizuální mapa podle toho kam uživatelé klikají apod.,
- výsledky jsou prezentovány přehledně pomocí teplotních map.
Kvalitativní
- Hloubkový rozhovor:
- sledujte a diskutujte s jedním člověkem cca hodinu,
- vhodné kombinovat s vyplněním dotazníku.
- Focus group:
- dotazujete se skupiny lidí, vhodné hlavně při začátcích projektu.
- Card sorting:
- skvělá metoda pro zjištění, jak na vaší cílovou skupinu vaše stránky působí,
- lidé přiřazují kartičky se slovy (přídavná jména) k jednotlivým stránkám.
Zaujalo vás testování více? Pořiďte si excelentní knihu a vyzkoušejte si sami udělat testování, ideálně z kombinací více metod.
Příště se podíváme na detailní postup uživatelského testování. Uděláte si představu, jak takový proces funguje a co je dobré mít připravené.
Články v sérii:
- Co je uživatelské testování a proč ho zvolit
- Jaký je postup uživatelského testování
- Praktická ukázka od našeho klienta