Uživatelské testování v praxi 1. díl

Připravili jsme pro vás sérii tří článku o uživatelském testování. Dozvíte se, co to je, kdy a kde je to vhodné, jak si ho uděláte sami a jaké máte další metody testování vašeho projektu.

Připravili jsme pro vás sérii tří článku o uživatelském testování.

Co je to uživatelské testování?

Uživatelské testování je metoda uživatelského průzkumu, pomocí které objevíte proč, kde a jak se uživatelé ztrácí. Získáte tím kvalitní zpětnou vazbu od uživatelů, kteří jsou z cílové skupiny a na jejichž názoru opravdu záleží a je relevantní.

Co z toho získáte?

Cílem je nenutit uživatele vašeho webu přemýšlet. Zjistíte, zda váš návštěvník dostane veškeré informace jasně, a nic mu nebrání v rozhodovacím a nákupním procesu.

Výstupem uživatelského testování je soupis potřebných změn, které by se měli promítnout:

  • do vaší komunikace směrem k zákazníkovi, 
  • do interních procesů,
  • do obsahu webových stránek,
  • do grafiky webových stránek.

To si uděláme sami

Možná vás napadne, že přeci stačí když si webové stránky, nebo e-shop proklikáte sami, nebo je pošlete lidem ve vašem okolí, kteří se na webu pohybují. V drtivé většině případů to nestačí. Proč?

  1. Nejste cílová skupina / nemáte cílovou skupinu. I když si to nebudete chtít připustit, jistá skupina lidí uvažuje jinak než jiná. Pokud se ptáte lidí, kteří daný problém zrovna nežijí a neřeší, nedokáží vám kvalitně odpovědět.

  2. Neumíte se správně zeptat. Dobrá otázka, znamená dobrou odpověď. Velmi často se setkáváme s tím, že se lidé ptají stylem “Co si o tom myslíš?”.
    Upřímně, nás moc nezajímá co si kdo myslí. Důležité je, abychom zjistili zda dokáže plnit cíle webu a pokud ne, proč. Z toho je výsledkem seznam věcí, které chceme předělat, nikoliv názor stylu líbí / nelíbí.

  3. Okolí vám odsouhlasí cokoliv. Neúmyslně, ale podvědomě vám kvalitně zpětnou vazbu nedají. Nechtějí vám ublížit, je to zcela přirozené. Neptejte se proto svých blízkých, raději se jim poté pochlubte až s kvalitním výsledkem a sdílejte radost.

  4. Neumíte oddělit subjektivní pocity. Častá chyba je líbí / nelíbí a snažení se prosadit si svůj osobní názor. Chápu, že to přeci musí vypadat dobře a musíte se s tím jako investor ztotožnit, ale netlačte to za hranu a nechte si poradit od profesionálů.

  5. Máte profesní / autorskou slepotu. Pokud jste v oboru již delší dobu, pravděpodobně máte zajeté věci a jste přesvědčeni o tom, že víte co a jak. Často to tak může být, ale určitě ne na 100%. Je více než vhodné nechat si své názory ověřit a případně vyvrátit.

Pokud jste se na tvorbě internetové prezentace podíleli, jste přesvědčeni o tom, že se to udělalo dobře. Opět je vhodné si své myšlenky ověřit praxí, nic nejde stvořit dokonale na první pokus.

U uživatelského testování je prostě důležitá kvalita a relevantnost uživatelů, nikoliv počet a vaše osobní city k nim.

Kdy je a kdy není vhodné začít testovat?

V ideálním světě byste měli testovat vše a stále. V reálném světe záleží na vašich možnostech, kolik testování si můžete dovolit udělat a v jaké fázi váš projekt je.

Velmi vhodné příležitosti pro testování jsou:

  1. Pokud pracujete na drátových modelech webu (wireframe). Dříve než se pustíte do grafického zpracování, můžete otestovat již wireframe, který lze rychleji a pohodlněji měnit. Až otestovaný a upravený prototyp můžete poslat ke grafickému zpracování.

  2. Pokud pracujete na grafických návrzích. Jasnost a přehlednost grafiky je důležitá.

  3. Před spuštěním projektu do ostrého provozu.

  4. Po spuštění projektu pro nápady na vylepšení a zlepšení konverzního poměru.

Proč zrovna uživatelské testování?

I když je uživatelské testování jenom jedna z mnoha metod, jak získat zpětnou vazbu, má své výhody i nevýhody. Běžně se testování dělí na kvantitativní a kvalitativní. 

Rozšířené, nikoliv všechny jsou:

Kvantitativní

  • A/B testování, MVT (multi-variantní):
    • testujete přímo na webu dvě varianty,
    • potřebujete veliký počet uživatelů, aby měl test statistickou významnost,
    • výsledky vidíte přímo na plnění jednotlivých cílů,
    • můžete porovnávat drobnosti (barevnost) až po kompletní rozložení stránky.
  • Heat a click mapy:
    • měříte přímo na webu, výsledkem je vizuální mapa podle toho kam uživatelé klikají apod.,
    • výsledky jsou prezentovány přehledně pomocí teplotních map.

Kvalitativní

  • Hloubkový rozhovor:
    • sledujte a diskutujte s jedním člověkem cca hodinu,
    • vhodné kombinovat s vyplněním dotazníku.
  • Focus group:
    • dotazujete se skupiny lidí, vhodné hlavně při začátcích projektu.
  • Card sorting:
    • skvělá metoda pro zjištění, jak na vaší cílovou skupinu vaše stránky působí,
    • lidé přiřazují kartičky se slovy (přídavná jména) k jednotlivým stránkám.

Zaujalo vás testování více? Pořiďte si excelentní knihu a vyzkoušejte si sami udělat testování, ideálně z kombinací více metod.

Příště se podíváme na detailní postup uživatelského testování. Uděláte si představu, jak takový proces funguje a co je dobré mít připravené.

Články v sérii: